Korunovační klenoty v dějinách světa
Ostrava, 30. 12. 2016
Výstava Korunovační klenoty v dějinách světa je jedním z kulturních vrcholů roku 2016, kdy si připomínáme 700. výročí narození císaře a krále Karla IV. Veřejnosti budou představeny desítky unikátních replik korunovačních klenotů významných říší Evropy, Asie, Ameriky či Afriky.
Výstava byla slavnostně zahájena na pódiu na Masarykově náměstí, které sousedí s Ostravským muzeem, ve čtvrtek 8. prosince 2016 v 18.00 hodin.
Slavnostního zahájení se zúčastnil velvyslanec Nizozemského království v ČR J. E. p. Eduard W. V. M. Hoeks.
"Výstava je zapůjčená z nejslavnější světové sbírky replik korunovačních klenotů firmy Juwelier Abeler v německém Wuppetalu, kde je uložena v trezoru a veřejnosti není přístupná. V takovém rozsahu, jak ji návštěvníci v Ostravském muzeu uvidí, je představena úplně poprvé. Zvláštního přijetí se v muzeu dostalo stříbrné koruně z cášské bysty Karla IV. Byl jí korunován římsko-německým králem v roce 1349. Karla IV. si připomeneme ještě korunou Svaté říše římské, Svatováclavskou korunou a železnou korunou Lombardie. Všechny tyto čtyři koruny měl Karel IV. právo nosit na své vznešené hlavě," informovala ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová.
Výstava je doplněna fotografiemi nejznámějších evropských korunovačních katedrál. Speciální část tvoří jednoduchý přehled dosud vládnoucích panovnických rodů v Evropě. Nizozemsko, Dánsko, Švédsko a Velká Británie mají zastoupeny své královské koruny na výstavě.
Výstavou Korunovační klenoty v dějinách světa se Ostravské muzeum připojuje k završení letošních oslav 700. výročí narození císaře a krále Karla IV. a zároveň výstavou zahájí oslavy 750 let od první písemné zmínky o Ostravě (1267), které budou probíhat celý rok 2017.
Kurátoři výstavy: RNDr. Jiřina Kábrtová, ředitelka muzea, PhDr. David Majer, historik umění, výtvarné aranžmá Markéta Jarešová.
"Vystavena bude například Svatoštěpánská koruna Uherského království, jejíž kříž "nakřivo" na vrcholu koruny vyvolává řadu teorií a pověstí, proč tomu tak je. Nádherně zdobená rakouská císařská koruna, jablko a žezlo nás zase zavede ke známému panovníkovi Rudolfu II. Zastoupena je také celá škála korun, prezentujících dosud vládnoucí panovníky Velké Británie," popisuje výběr exponátů Jiřina Kábrtová a pokračuje: "I když jsou koruny zdobeny jen "náhražkami" světoznámých diamantů (Koh-i-noor či Druhá africká hvězda), přesto si uvědomíme jejich
obrovskou hodnotu. Proslulá je koruna francouzského krále Ludvíka XV. a
vidíme i velikášství Napoleona I. (několik korun i speciální vavřínový
věnec). Do pro nás exotických zemí nás zavede koruna Siamského
království, oči přecházejí nad třpytem a krásou korun dynastie Pahlaví
či korunou etiopského císaře Menelika II."
Rozhovor s ředitelkou Ostravského muzea Jiřinou Kábrtovou (zdroj: Ostravský Deník)
Kdy a jak vás napadlo tuto výstavu uspořádat?
V roce 2009 jsme objížděli možnosti zápůjček k velice úspěšné výstavě Král, který létal o Janu Lucemburském. Cesta nás zavedla do Cách, kde jsme domluvili zapůjčení originálu ze 14. století. Povídali jsme si se šéfem klenotnice v Cáchách o tom, že bychom chtěli zapůjčit na výstavu koruny, které měl na hlavě Karel IV. Setkali jsme s klenotníkem a zlatníkem panem Abelerem. Jeho celoživotním koníčkem je výroba replik korunovačních klenot. Nastudoval si veškeré detaily, sehnal materiál, na který má jako zlatník možnost dosáhnout. Pro radost si vyrobil několik desítek replik vzácných korunovačných klenotů a dnes jeho sbírka čítá 160 kousků. Zapůjčili jsme si jenom ty, které se vztahují ke královským korunovacím, přestože pan Abeler má například namátkou korunu královny bavorského karnevalu, různých Madon, tedy spíše etnografické.
Co vás na sbírce zaujalo nejvíce?
Myslela jsem si, že krásné mohou být jenom ty staré koruny a klenoty. Ale klenoty z počátku 20. století jsou opravdu nádherné. Velmi mě zaujala také zlatá koruna Inků, jejíž originál je uložen ve Zlatém muzeu v Limě v Peru. Právě o kráse této koruny nám v muzeu před časem vyprávěl peruánský velvyslanec, který nás navštívil. A protože má právě tento kousek dost vysokou pojistnou hodnotu a neustále je nablýskaná, myslím si, že je ze zlata.
Zkoušela jste si sama některou korunu?
Ne, ani nezkusím, protože i když jsou to repliky, ctím, že patří na hlavy těch, kterým byly přiřknuty..."
Proč je tak atraktivní akce právě na severní Moravě? Ostravské muzeum, na rozdíl od většiny domácích institucí podobného druhu, vlastní trezorové výstavní místnosti, odpovídající všem evropským požadavkům na bezpečnost a ochranu vystavených předmětů. Bez toho by firma Juwelier Abeler nikdy podobné skvosty na výstavu nepůjčila.
Výroba přesné vědecké kopie (není to replika, jak se často uvádí - replika je varianta díla vytvořená autorem originálu nebo jeho spolupracovníky) je nejen pracná, ale i drahá. Výrobní cenu každé z vystavených kopií lze odhadnout zhruba na jeden až dva milióny korun.
Ostravští organizátoři vystavili koruny tak, že si je každý může prohlédnout důkladně a ze všech stran. V sousedství české svatováclavské koruny a korun římských králů a císařů se nachází královský klenot Uherska. Je zajímavý nejen svojí byzantskou výzdobou, ale také nakloněným křížkem na vrcholu koruny, což prý mělo vyjadřovat pokoru uherských vládců před Kristem, ale k výkladu existují i jiné legendy.
Zvláštní jsou koruny ruských carů, které kombinují práci zlatníka a kožešníka. Z novějších korun zaujme císařská koruna Napoleona. Starší Francouzi nemají. Jednu totiž roztavili hugenoti v 16. století a druhou zničili revolucionáři za francouzské revoluce. Působivé jsou anglické koruny, třeba britská císařská koruna z Indie nebo "domácí" koruna královny Viktorie. Královská koruna nebyla jen klenotem, který si vládce položil čas od času na hlavu. Byla chápána jako rituální, magický a náboženský symbol státního významu. Každá zem, ať svoje korunovační klenoty trvale vystavuje, nebo nikoliv, je proto považuje za nejcennější poklad. Na výstavy se originály půjčují jen výjimečně. A tak studovat královské klenoty, hledat tvarové podobnosti nebo symbolické návaznosti mezi nimi lze prakticky jen na výstavách takového typu, který nyní najdeme v Ostravě.
Vystavené evropské koruny
Královská koruna z relikviáře císaře Jindřicha II.
Tato mimořádně nákladně vytvářená koruna byla zhotovena kolem roku 1260. Originál se nachází v pokladnici Mnichovské rezidence.
Nerealizovaná císařská německá koruna z roku 1871
Vítězné boje v roce 1870 ve válce proti Francii vyvolaly snahu o sjednocení německého národa. K této příležitosti musel být vytvořen nový císařský titul. To vyvolalo také otázku vytvoření nové německé císařské koruny. Pokusy získat z Vídně starou korunu Svaté říše římské byly rázně odmítnuty. Byly zhotoveny návrhy nové císařské koruny, avšak vyroben byl pouze dřevěný model.
Koruna bavorské královny
Koruna manželky bavorského panovníka byla zhotovena v Paříži podle stejného schématu a ve stejné době, jako králova. Liší se ale ve více drobnostech. Originál královniny koruny se rovněž nachází v Mnichovské rezidenci.
Karolína Frederika Vilemína Bádenská (13. července 1776, Karlsruhe - 13. listopadu 1841, Mnichov) byla rodem bádenská princezna a sňatkem bavorská královna, protestantka, stejně jako většina členů německých knížecích rodů. 9. března roku 1797 se provdala za ovdovělého bavorského kurfiřta Maxmiliána IV. Josefa, a když v roce 1806 Napoleon povýšil Bavorské kurfiřtství na království, stala se Karolína první bavorskou královnou.
Koruna bavorského krále
1. ledna 1806 se z bavorského kurfiřtství stalo království a při této příležitosti nechal Maxmilián I. Josef v Paříži zhotovit koruny pro sebe a svou choť. Originál se nachází v pokladnici Mnichovské rezidence.
Bavorské královské žezlo
(pravé žezlo)
Žezlo krále Maxmiliána I. Josefa Bavorského bylo roku 1806 zhotoveno v Paříži. Bylo vyrobeno z bílého zlata a je hustě posázeno diamanty a smaragdy. Originál se nachází v klenotnici Mnichovské rezidence.
Maxmilián I. Josef byl z matčiny strany dědečkem předposledního rakouského císaře a českého krále Františka Josefa I. a zároveň i jeho manželky císařovny Alžběty Bavorské zvané Sissi. Pro Františka Josefa I. byl z otcovy strany také jeho pradědečkem.
Kamelaukion Konstancie Aragonské
Pohřební koruna (1222) císařovny Konstancie (z Aragonu), manželky císaře Fridricha II.
Tzv. kamelaukion charakterizuje typ čepice spojený s ornamenty, jejíž původ je zřejmě ještě z přilby. Koruna je vystavena v chrámové pokladnici v Palermu.
Kuželovitá koruna krále Sicílie Martina I.
Princi Martinu Aragonskému náležel jako manželovi právoplatné královny Sicílie od roku 1392 titul sicilského krále. Dnes se jeho koruna nachází v klenotnici barcelonské katedrály.
Dóžecí čapka
(podle malby z roku 1510)
Poté, co se Benátky, které do poloviny 10. století byly spravovány jako část Východořímské říše, definitivně osvobodily z byzantské nadvlády, vybudovaly si také cíleně novou státní správu. K té patřila mj. také pokrývka hlavy dóžete (lat. Dux = vůdce) podobná knížecí koruně.
Dóže je počeštěná forma italského titulu doge, nářeční formy latinského dux, vůdce (spisovná italská forma je duce). Titul dóže se ve středověku a raném novověku používal pro hlavu státu v několika italských "korunovaných republikách", z nichž nejvýznamnější byly Benátská republika a Janovská republika.
Poslední královská koruna Pruska
Ze starých pruských korun, z nichž první si na hlavu 18. 1. 1701 položil král Fridrich I., který byl také prvním pruským králem a poslední byla zhotovena pro korunovaci Viléma I. 18. 10. 1861 byly stále častěji odebírány drahé kameny, aby mohly být použity k jiným účelům. Původní koruna, na niž byly použity kameny z koruny z r. 1861, je uložena na hradě Hohenzollern u města Hechingen.
Železná koruna Jugoslávie
(srbská, jugoslávská koruna)
Roku 1882 se Srbsko stalo nezávislým královstvím. V roce 1903 byli král Alexandr a jeho žena zavražděni. Novým králem byl zvolen Peter Karađorđević a 21. 9. 1904 byl v Bělehradě korunován touto nově vytvořenou korunou.
Jablko krále Karla II. z Anglie
Původní verze královského jablka byla dokončena roku 1661 pro krále Karla II. Za vlády Jakuba II., Viléma III., Jiřího IV. a konečně královny Viktorie byly provedeny ještě další úpravy.
Královské korunovační žezlo z Velké Británie
Královské žezlo s křížem a největším vybroušeným bílým diamantem světa "Hvězdou Afriky" (Cullinan I. = 530 karátů) bylo ve své původní podobě vyrobeno pro Karla II. Jeho délka je 36 a 1/4 palce = 92,05 cm.
Diamant Cullinan byl největší nalezený diamant vážící 3 106,75 karátů (621,35g).
Byl rozdělen na devět velkých kusů. Největší z nich, Star of Africa (Cullinan I) váží 530,2 karátů. V češtině se běžně používá název hvězda Afriky. Spolu s diamantem Cullinan 2 jsou vystaveny v Londýnském Toweru. Byl nalezen v Jižní Africe dne 26. ledna 1905. Byl pojmenován podle vedoucím lomu Siru Thomasu Cullinanu.
Koruna sv. Edwarda
Roku 1649 nechal Oliver Cromwell po popravě krále Karla I. shromážděné korunovační klenoty jako symboly předešlé tyranie rozbrat a roztavit. Mezi spoustou takto zničených korun byla i legendární koruna Edwarda. Roku 1661 byly královské insignie včetně této koruny znovu zhotoveny podle staré předlohy. Edwardova koruna v současné době je spolu s osmi dalšími v londýnském Toweru.
Koruna svatého Eduarda (St. Edward crown) je koruna, kterou jsou korunování angličtí resp. britští králové a tedy králové zemí Commonwealth realm. Jde o součást anglických resp. britských korunovačních klenotů.
Na počátku 20. století byly falešné kameny nahrazeny drahokamy. Korunou je tradičně korunován britský panovník. Koruna je ze zlata, má 275 drahokamů (diamanty, safíry, rubíny, smaragdy a perly) a váží 9 kg. Aby se zabránilo situaci podobné té při korunovaci krále Jiřího VI., kdy arcibiskup nasadil korunu obráceně, nechala na ni Alžběta II. přidat dvě stříbrné hvězdy, aby byla označena čelní strana koruny.
Koruna Viléma Dobyvatele
Vilém I. se narodil jako nelegitimní syn vévody Roberta I. V roce 1066 porazil krále Harolda II. Godwinsona a nechal se prohlásit novým králem.
Původní korunu nechal Oliver Cromwell roztavit. Rekonstrukce byla provedena za pomoci rytiny z doby po zničení královských pokladů.
V září 1066 se Vilém, ještě jako normandský vévoda, pokusil pouze s několika tisíci muži překročit kanál La Manche, aby se stal vládcem Anglie. Anglický trůn získal 25. prosince 1066 poté, co 14. října porazil v bitvě u Hastingsu vojsko posledního anglosaského krále Anglie Harolda II., který v této bitvě padl.
Koruna Blanky z Lancasteru
Jako věno princezny Blanky přešla takto koruna po její svatbě s kurfiřtem Ludvíkem III. z Falc (proto byl také znám jako "falcký král") roku 1402 do falcko-wittelsbadského majetku.
Klenotnice Cáchy.
Blanka z Lancasteru (3. ledna 1345 - 12. září 1369) byla anglická šlechtična a dědička. Byla první manželkou Jana z Gentu a jejich syn Jindřich se stal anglickým králem.
Britská státní koruna
Vzhled "Imperial State Crown" je pevně dán 3000 diamanty a velkými,historicky cennými kameny. Mezi diamanty na obruči se vyjímá "Druhá africká hvězda" (317 karátů), který byl darován roku 1905 králi Edwardovi VII. vládou Transvaalu. "Imperial State Crown" je uchovávána v Toweru.
Skotská královská koruna
V roce 1540 byla na objednávku nádhery milovného krále Jakuba V. (1513 - 42) zhotovena skotská koruna. Originál je uložen na Edinburgském hradě.
Britská císařská koruna z Indie
Britský premiér Disraeli udělil r. 1875 královně Viktorii císařský titul Indie. Koruna byla zhotovena londýnským klenotnictvím Garrard roku 1911 pro slavnostní prohlášení krále Jiřího V. indickým císařem v Dillí. Originál se nachází v Londýně v Toweru.
"Domácí" koruna královny Viktorie z Velké Británie
"Domácí" koruna
královny Viktorie je vyrobena ze stříbra a posázena pouze diamanty. Do
roku 1907 se nacházela mezi soukromým majetkem na zámku Windsor. Král
Jiří VI. ji ale roku 1937 přemístil do pokladnice londýnského Toweru.
Koruna zhotovená pro krále Jindřich IV. Anglického
Tato
koruna byla vyrobena pro korunovaci Jiřího IV. konající se 19. července
1821. Král si přál, aby koruna byla vyzdobena nikoli liliemi, ale
růžemi, bodláky a čtyřlístky. Koruna se proslavila díky poštovním
známkám, na nichž s ní byla vyobrazena královna Viktorie.
Investiturní koruna současného velšského prince, prince Charlese
Očekávaný následník trůnu princ Charles byl roku 1969 jmenován princem z Walesu. Během slavnostní ceremonie na dvoře zámku Caernavon vystupoval se všemi odznaky své hodnosti. Ty byly tradiční a konzervativní, s výjimkou koruny, která má zcela moderní charakter.
Koruna královny Alžběty, manželky krále Jiřího VI. Anglického
Největší "atrakcí" britské koruny je legendární diamant Koh-i-Noor (Hora světla) se 108,93 karáty.
Tento známý diamant známe již od roku 1304. Při korunovaci krále Jiřího VI. v roce 1937 byla londýnským klenotnictvím Garrard zhotovena tato koruna pro jeho manželku, královnu Alžbětu. Dnes se nachází v londýnském Toweru.
Dědičná královská koruna krále Karla X. Gustava Švédského.
Nizozemská královská koruna
Roku 1806 vyhlásil Napoleon Holandské království, které zabíralo plochu současného Nizozemska a Belgie. Svého bratra, Ludvíka Bonaparte, jmenoval králem. Když se roku 1831 od Holandska odtrhla Belgie a koruna z roku 1815 pozbyla platnost pro celé území, byla k příležitosti korunovace Williama II. v roce 1840 zhotovena nová koruna, která byla předlohou pro tuto repliku.
Koruna krále Kristiána V.
(tzv. "Absolutní koruna")
Koruna byla vyrobena královským zlatníkem Paulem Kurtzem v Kodani v letech 1670 - 1671.Je uložena v královském paláci Rosenborg v Kodani.
Kazaňská čapka
(1552)
Kazaňskou čapku, jednu z nejkrásnějších korun staré ruské říše vystavených v Kremlu, objednal r. 1552 car Ivan IV. po svém vítězství nad Tatary. Mimořádný dojem dělají tři řady osmi křížovitých listů usazených na kalotách, díky nimž koruna svým tvarem připomíná obrys chrámu Vasila Blaženého v Moskvě.
Velká Monomachova čapka
Je nejstarší a nejdůležitější insignií ruských panovníků. Je spojována s velkoknížetem Vladimírem II. Monomachem (113-25). Je prokázáno, že je symbolem nástupu na trůn přinejmenším od roku 1498.
Originál se nachází ve zbrojnici moskevského Kremlu.
Astrachaňská čapka
Tato koruna byla zhotovena moskevskými klenotníky pro cara Michaila Fjodoroviče Romanova pravděpodobně k příležitosti jeho nástupu jeho nástupu na trůn v roce 1615. Originál se nachází v Kremlu v Moskvě.
Maltézská koruna cara Pavla
Při svém tažení do Egypta Napoleon zničil suverénní stát johanitů. Johanité stát zachránili tím, že vyznamenali cara Pavla (1. října 1754 - 23. března 1801) titulem velmistra. Originál koruny je uložen v moskevském Kremlu.
Císařská koruna Pavla I. Ruského
Tato koruna byla objednána již císařovnou Kateřinou Velikou (1762-1796), ale dokončena byla až za vlády císaře Pavla I. (1796-1801). Originál se nachází ve zbrojnici moskevského Kremlu.
Stříbrná koruna cášské bysty Karla IV.
Koruna byla vyrobena z pozlaceného stříbra u příležitosti korunovace Karla IV. římsko-německým králem v Cáchách roku 1349. Originál se nachází v Pokladnici v Cáchách.
Svatováclavská koruna
Když byl císař Karel IV. v roce 1347 korunován českým králem, nechal si k této příležitosti upravit již existující Svatováclavskou korunu. K dalším změnám ve vzhledu koruny došlo v roce 1376.
Koruna je uložena v Korunní komoře ve Svatováclavské kapli v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Římsko-německá koruna
Objednávka koruny Svaté říše římské bývá historiky kladena ke korunovaci císaře Otty I. Velikého z rodu Liudolfingů, který byl dne 2. února 962 v bazilice Sv. Petra papežem Janem XII. pomazán a korunován římským císařem.
Dnes ji můžeme spatřit ve Světské pokladnici vídeňského Hofburgu.
Železná koruna Lombardie
(cca 1530)
Tak jako u řady korun, i železné koruně z Monzy se váže legenda s rozporuplnými skutečnostmi. Koruna vznikla na počátku nebo ve 2. polovině 9. století. Od roku 1866 sloužila železná koruna - dokud byla Itálie královstvím - jako italská koruna. Díky své důležitosti nechyběla při pohřbu krále Viktora Emanuela II.(1878) a Umberta I. Italského (1900). Je uložena v chrámu Duomo di Monza ve městě Monza.
Koruna Ludvíka XV.
Při vypuknutí francouzské revoluce v roce 1789 byl kostel sv. Diviše jedním z prvních cílů davu, který vytáhl z hrobů zesnulé panovníky a roztrhal je a vykradl tamní pokladnici.
Pouze koruna Ludvíka XV. (15. února 1710 - 10. května 1774) unikla během této události zničení. Jakkoli byla sice okradena o všechny drahé kameny, je dnes vystavena s nepravými drahokamy v pařížské galerii Louvre.
Tzv. koruna císaře Karla Velikého
Tato koruna byla roku 1180 zhotovena pro krále Filipa Francouzského. Od jeho vlády s ní byli korunováni všichni francouzští králové. Existovala ještě v roce 1534. Roku 1595 zmizela během nepokojů vyvolaných Katolickou ligou.
Koruna rakouských císařoven a uherských královen
Koruna byla zhotovena pro manželku císaře Františka Josefa, císařovnu Elizabeth (Sisi) u příležitosti uherské korunovace v roce 1867. Podle některých informací by se mohla nacházet v držení Habsburků.
Arcivévodská čapka z Klosterneuburgu
Jak již titul rakouských vévodů naznačuje, staví se nad všechny ostatní vévody, rovni králům, zatímco připojují ke svému titulu slovo "arci" pro označení svého stavu. Tato arcivévodská čepice byla roku 1616 darována se stříbrnou bustou Klosterneuburgu, kde se dodnes nachází.
Koruna Štěpána Bočkaje
Tato v Turecku zhotovená koruna putovala v roce 1605 od sultána Achmeda přes velkovezíra Mohammeda Pašu do rukou Štěpána Bočkaje - vládce Sedmihradska - jako znak uznání jeho vladařské moci.
Původní koruna je nyní vystavena v klenotnici vídeňského Hofburgu.
Císařská koruna Napoleona I.
Ke své korunovaci (2. 12. 1804) si nechal Napoleon I. zhotovit nezvykle tvarovanou korunu, o které se předpokládá, že je téměř přesně replikou domnělé koruny Karla Velikého, (která byla zničena během revoluce, kdy byla uložena v pokladnici opatství Saint-Denis), na kterého chtěl svou mocí navázat.
Originál se nachází v Paříži v Louvru.
Diadém Josephine de Beauharnais
Originál tohoto drahocenného šperku se nedochoval. Jak vypadal, víme díky malbě, na níž je Josephine de Beauharnais vyobrazena se svatebními šperky.
Tato malba se nachází v pařížském Louvru.
Císařská koruna napoleonského "druhého císařství"
(zrekonstruovaná podle "orlí" koruny císařovny Eugénie)
Až poté, co byl Napoleon I. korunován na císaře, začalo se pátrat po vzniku původní císařské koruny. Jedna taková se od roku 1806 objevovala na státním znaku, ale nebyl to originál. Podle koruny císařovny Eugénie, která byla dříve vystavena v pařížském Louvru a dnes je soukromým majetkem, mohla být zrekonstruována také koruna císaře Napoleona III.
Napoleonův vavřínový věnec
Napoleon si sice nechal zhotovit drahokamy posázenou korunu, ale na poslední chvíli se rozhodl za symbol své císařské moci zvolit vítězný věnec řecké antiky, který byl mimoto i vavřínovým věncem.
Rakouská císařská koruna Rudolfa II.
Tato pravděpodobně nejkrásnější koruna západních zemí byla zhotovena r. 1602 na objednávku císaře Rudolfa II. pod vedením dvorského zlatníka Jana Varmeyena jako soukromá rodová koruna v pražské dvorní dílně, protože císař nechtěl být vždy odkázán jen na říšskou korunu uchovávanou v Norimberku. Koruna, žezlo a královské jablko se dnes nacházejí v klenotnici vídeňského Hofburgu.
Jablko rakouského císaře
Původní jablko rakouského císaře vzniklo na začátku 17. století v císařské dílně v Praze, podle všeho na příkaz císaře Matyáše jako doplněk k Rudolfově koruně. Bylo zhotoveno Andreasem Oschenbruckem, autorem císařského žezla.
Dnes jej můžeme spatřit ve Světské pokladnici vídeňského Hofburgu.
Žezlo rakouského císařství
Původní žezlo rakouského císařství bylo zhotoveno pro císaře Matyáše. Bylo ze zlata a zdobeno bylo emailem, tabulkovými kameny, rubíny, jedním safírem a perlami. Podepsáno a datováno pražským umělcem: "Andreas Oschenbruck fecit Anno 1615".
Dnes jej můžeme spatřit ve Světské pokladnici vídeňského Hofburgu.
Svatá koruna Uher: Koruna sv. Štěpána
Obroučka koruny je byzantského původu a koruna je zdobena obrazy císaře Michaela VII. Duky (1071-78) a také jeho současníka císaře Konstantina Porfyrogenneta (1071 - 1074), tudíž musela být zhotovena v době jejich vlády. Dnes je uložena v Národním muzeu v Budapešti.
Uherské korunovační žezlo
(cca 950 n. l.)
Žezlo je v Uherském království známé od poloviny 11. století.
V
zakladatelské listině obce Tihany (1055) je uveden Ondřej I. jako
křesťanský majitel žezla. Dnes je uloženo v Národním muzeu v Budapešti.
Koruna carského Polska
Po potlačení polské autonomie se nechal car Mikuláš I. korunovat v roce 1852 ve Varšavě pro zvýraznění naprostého začlenění "Kongresového Polska" do Ruské říše. 1. dubna 1863 byla koruna Anny Ivanovny prohlášena královskou korunou polské části Říše. Originál je vystaven v Kremlu v Moskvě.
Polská královská koruna Augusta Silného
Stříbrná pozlacená koruna osázená drahokamy a roztaveným sklem byla zhotovena roku 1697 ke korunovaci saského krále Augusta polským králem. Byla to senzace, když byla koruna roku 1931 znovu objevena mezi relikviáři Historického muzea v Drážďanech.
Koruny mimoevropských panovníků
Koruna Menelika II. Etiopského
Tato ohromná koruna ze zlata a drahých kamenů byla zhotovena roku 1889 pro císaře Menelika II.(*1844-+1913),jehož prastrýc byl Haile Selassie. Originál se nachází v klenotnici v Axamu v Etiopii.
Koruna císaře Fasilida
Koruna byla roku 1632 zhotovena pro císaře Fasilida. Koruna je uchovávána v kostele Debre Birhan Selassie v Gondaru.
Koruna císaře Zary Yacoba Constantina z Etiopie
Tento císař (1434 - 68) byl ve středověku jedním z nejvýznamnějších panovníků Afriky. V několika bitvách uštědřil muslimům tvrdé porážky, o kterých se šířily zvěsti až do Evropy. Koruna je uchovávána v klášteře na ostrově Daga Istephanos na jezeře Tana v Etiopii.
Koruna dalajlámů
(originál)
Vnější strany korun, které připomínají evropské plátové koruny (ovšem nejsou spojeny závěsy, ale koženými pásky),jsou ze stříbra a jsou zdobeny korálky, tyrkysy a lapisy lazulí.
Japonská kultovní koruna
Koruny, jako tato, byly od konce 10. století nošeny japonskou šlechtou. Dnes patří takováto koruna s dolů zakřivenou ozdobou ke slavnostnímu kněžskému rouchu. Japonsko, okolo r. 1900.
Rituální kněžská koruna z mědi
(originál)
Tato koruna byla nošena vysokým duchovním lámou při zvláštních příležitostech . Ve spodní části koruny můžeme vidět pět zašpičatělých mandorel(svatozář, aura) znázorňujících Buddhu. Tibet, 17. - 18. století.
Ceremoniální koruna
(originál)
Tato stříbrná koruna byla nošena veleknězi džinismu při kultovních jednáních.
Kleopatřina koruna
(replika filmové koruny)
Rekvizitáři filmového studia 20th Century Fox nechali tuto honosnou korunu nechali zhotovit pro slavnou herečku Liz Taylorovou, jež ztvárnila titulní roli ve filmu Kleopatra.
Tutanchamonův diadém
Látková čelenka, ze které se v průběhu let vyvinul zlatý diadém, nesla na přední části symboly božstev Horního a Dolního Egypta: supí hlavu bohyně Nehbet a vztyčenou kobru bohyně Uto. Královský diadém se dnes nachází v Egyptském muzeu v Káhiře.
Žezlo Tutanchamona
(1300 př. n. l.)
Zakřivená hůl patřila v Egyptě k tradičním insigniím vladaře. "Stará říše" (asi 2707 - 2216 př. n.l.) jasně rozlišovala mezi obvyklou zakřivenou holí a značně kratší verzí. Originál je dnes vystavený v Egyptském muzeu v Káhiře.
"Bílá koruna" Horního Egypta
Koruna byla zhotovena ze síťoviny. Spolu s korunami vytvořenými z peří a beraních a kravských rohů jde o příklad toho, jak vypadaly královské ozdoby hlavy v době, kdy lidé ještě nedokázali zpracovávat kovy - v neolitu.
"Rudá koruna" z Dolního Egypta
Rudá koruna byla původně korunou městského království Sais na deltě Nilu, která povýšila na odznak panovnické moci celého Dolního Egypta. Čelo s výrazným prodloužením zadní části bylo zcela jistě rovněž zhotoveno z plsti.
"Dvojitá koruna" Horního a Dolního Egypta
Sjednocení obou částí Egypta do jedné říše se znázornilo také spojením obou korun. Pro tuto korunu je typický dozadu stočený "drát" ze stále neznámého materiálu.
Koruna Kiani
Insignie byla korunovačním klenotem dynastie Kadžárovců vládnoucí v Persii v letech 1796 - 1925. Byla zhotovena pro druhého vládce této rodiny - Fath Ali Šáha (1797 - 1834) a nošena s částečně měnícími se sponami. Dnes je vystavena v Národní bance v Teheránu.
Koruna dynastie Pahlaví
Ke své korunovaci v roce 1926, nechal Rezá šáh, zakladatel dynastie Pahlaví, zhotovit novou korunu, při jejíž výrobě bylo "schody" tvořícími hrany, odkázáno na velkou epochu sásánovské dynastie (224 - 624 n. l.). Koruna je středobodem expozice korunovačních klenotů v Tehéránské národní bance, kde je s ostatními klenoty krytím iránské měny.
Koruna šáhovy ženy Farah Pahlaví
Koruna byla vytvořena pařížským klenotnictvím Arpels. Koruna, skládající se ze 6 kruhových částí, je 16 cm vysoká a váží 1600 g. Králem mezi 1469 diamanty, 36 smaragdy, 36 rubíny a 105 perlami je šestiúhelníkový smaragd na čelní straně s váhou 150 karátů.
Diadém Farah Pahlaví
Když si perský šáh roku 1958 vzal Farah Díbu, byla to příležitost pro zhotovení nových klenotů, mimo jiné také diadému pro šáhovu choť.
Originál je uložen v bance v Teheránu a slouží ke krytí měny.
Koruna náčelníka kmene původních obyvatel Nové Guiney
Koruna pochází z místa Tambanum na řece Sepik a je zhotovená z peří kasuára, nelétavého ptáka podobného pštrosu, mušlí a zvířecích zubů. Nová Guinea, 19. století.
Siamská královská koruna
Tvar siamské královské koruny lze přirovnat k pagodě a odráží s vesmírem propojený pohled na svět Zadní Indie. Král jakožto nedotknutelný prostředník mezi zemí a nebem, bohy a lidmi, se stává díky své korunovaci emanací boha Indry, ba i Indrou samotným.
Nigerijská perlová koruna, tzv. "Ade Elerin"
Tato koruna byla zhotovena pro "podkrále" Yorubů. Autorem insignie je rovněž "mistr perlových výšivek" Adetoye at Efon Yoruba (+1971).
Nigerská perlová koruna s 16 ptáky, tzv. "Ade Eleyiye Nerindilogun"
Koruna byla zhotovena pro obu (krále) Yorubů, jeho výsost Molodu z Odogbolu. Třásně jsou upomínkou na dobu, kdy poddaní nesměli vidět panovníkovu tvář. Autorem insignie je "mistr perlových výšivek" Adetoye at Efon Yoruba (+1971).
Korejská císařská koruna
Koruna neznámého krále dynastie Silla (57 př. n. l. - 936 n. l.). Zhotovena byla nejspíše v 6. století po Kristu a poté v r. 1973 v Kjongdžu, hlavním sídle dynastie Silla, vykopána.
Indická knížecí koruna
(originál)
Vyrobená v roce 1800 v Portugalské Indii. Koruna je bohatě prolamovaná, zhotovena ze stříbra a posázená barevnými drahými kameny. Je zdobena květinovými vzory a amforou na přední straně, korunována stříbrným pouzdrem vyplněným štětinatou chocholkou.
Koruna maharádži z Muršidabadu
(originál)
Koruna muslimského maharádži z Muršidabadu zhotovená na konci 19. století v zelené barvě proroka připomíná svou konstrukcí, zejména štítovitými útvary a ozdobným peřím, perské koruny. Bohatý proplétaný dekor je nicméně indickou prací.
Indické žezlo (originál)
Ze stříbra zhotovené žezlo pochází z poloviny 19.století a ze severu Indie. Podle všeho se jednalo o žezlo maharádži z Bikaneru. Zatočená kuželovitá násada končí lví hlavou. Žezlo je zdobeno listovým a květinovým reliéfem a řadami stříbrných perel obepínajícími jej.
Císařská koruna Pedra II. de Alcantara z Brazílie
Syn císaře Pedra I. narozený v roce 1825 se díky odstoupení svého otce se stal roku 1831 Pedrem II., brazilským císařem. Oficiální císařská korunovace proběhla 18. 7. 1841. Uzavřená korunová obruč s diamantovými rozetami je zespodu orámovaná perlovým věncem.
Zlatá koruna Inků
kolem r. 1400
Inkové, jihoamerický vládnoucí rod, vytvořili mezi roky 1200 až 1450 jediné opravdové impérium éry před objevením Ameriky. Koruna se nachází ve Zlatém muzeu v Limě, v Peru.
Koruna Montezuny
Montezuna, vládce Aztécké říše, panoval od roku 1502. V listopadu 1519 byl zajat španělským dobyvatelem Hernánem Cortésem a musel uznat španělskou nadvládu. Impozantní koruna byla zrekonstruována podle starých mědirytin. Originál byl ze zlata, zdoben peřím a nespočtem drahých kamenů.
