ZOO Mořský svět
Praha, Výstaviště
17. 6. 2017
Být na pražském Výstavišti a nezajít se podívat za obyvateli mořského světa by rozhodně byla škoda. Tato ZOO je umístěna v nižší budově se světle zelenomodrou střechou, což patrně má navozovat atmosféru barvy mořské vody. Návštěvník to najde podle mapy v areálu Výstaviště naproti Tipsport arény. U vchodu si návštěvník může přečíst pár informací, aby měl představu o provozu ZOO: Spotřeba vody za rok pro ryby vyjde na 110 592 Kč, "ubytování" čili pronájem budovy 1 600 932 Kč, ryby ročně spotřebují 7 500 kg masa za 390 000 Kč. Budovu jinak celkem nenápadnou zdobí jednak několik pruhovaných rybiček v barvě oranžové a bílé, ale hlavně nad vchodem návštěvníka vítá otevřená žraločí tlama plná ostrých zubů. Máte dojem, že dveřmi vstupujete do "žraločí tlamy" a rázem se ocitáte u pokladny, odkud je už pár kroků do světa fantazie.
Pokud jde o mne, nebyla jsem tam poprvé. Moje první návštěva tohoto pavilónu se odehrála v únoru 2007, kdy jsem v Praze doprovázela skupinu lidí a na programu byla také prohlídka této expozice. V té době to bylo ještě poměrně neznámé, vždyť Mořský svět byl otevřen v r. 2002. Za pět let získal statut zoologické zahrady. Našla jsem pár fotek z mé první návštěvy a mohu podle nich porovnat. Kde by paměť selhala, fotky pomohou, jsou dokumentem. Myšlenka zůstala stejná, ale samozřejmě za dobu 10 let jsou tam už jiní živočichové. I pro život ryb, žraloků a dalších organismů je to dlouhá doba a nepochybuji o tom, že péče o ně je velmi náročná. Jen škoda, že vedení této ZOO neaktualizuje své stránky, protože některé informace jsou tam už zastaralé. Návštěvník se tam dočte, že v jednom velkém akváriu leží vrak lodi Bounty, samozřejmě se jednalo o zmenšenou kopii. Ano, tak jsem to viděla před 10 lety v tom velkém akváriu hned vedle východu. Má objem 50.000 litrů vody a obrovský tlak vody drží 15 cm silné plexisklo o rozměrech 3x6 m, k jehož instalaci byla nutná asistence jeřábu. Viděla jsem tedy tu původní nádrž s domnělým vrakem lodi, nedaleko pootevřený kufr, z něhož vykukovaly murény a kolem plavali rejnoci a jiné ryby. Tohle tam už, bohužel, není. Škoda.
Z mého pohledu má tako mořská ZOO svoji myšlenku, má zobrazit určitý děj. Ovšem to jsem se na webových stránkách ZOO nedočetla ani jsem to nikde u vstupu nepostřehla. Podle mne tam nejde jen o to chodit od akvária k akváriu, prohlížet si rybičky nebo je fotit či filmovat. Mám představu, jak je celé pojetí ZOO myšleno:
Návštěvník se ocitá na mořském dně. Proto je zde přítmí stejně jako v moři, kam mnoho světla neproniká. Máme štěstí, protože jsme se dostali do blízkosti vraku lodi. A není to lecjaká loď, jedná se o známou Bounty, jejíž příběh byl tolikrát popsán v knize i nafilmován. Máme tedy co do činění s historií. Hned u vstupu, zvedneme-li oči nahoru doprava, tyčí se nad námi kapitánský můstek i s kormidlem a i když loď už dávno ztroskotala, stále je patrný nápis Bounty. Je to ten můstek, ze kterého 28. dubna 1789 vysadila nespokojená posádka vedená poručíkem Fletcherem Christianem neoblíbeného kapitána Blighe s hrstkou jeho věrných na volné moře. Bounty se totiž plavila na Tahiti, aby získali rostliny chlebovníků, které měli dopravit do Karibiku na Jamajku, kde pracovalo hodně otroků na plantážích a chlebovník měl být pro ně levnou stravou. Jenže loď tam připlula v nevhodné době na podzim, kdy rostliny nešlo přesadit, museli počkat do jara. Zatím si posádka na Tahiti užívala se ženami a moc se jim vracet nechtělo. Kapitán asi musel přitvrdit a to byl důvod ke vzpouře, kdy jeho a dalších 17 mužů vysadili v malém člunu na hladinu oceánu. Jemu se však podařilo doplout zpět do Anglie, odkud byla proti vzbouřencům vyslána fregata. Část vzbouřeného mužstva zůstala na Tahiti a zbytek plul na Bounty na Pitcairnovy ostrovy, které tito lidé vlastně osídlili. Pitcairn tehdy nebyl v mapách, tak si připadali bezpečně. Protože loď v přístavu by byla nápadná, navedli ji na skalnaté pobřeží, vynesli z ní vše potřebné a nakonec zapálili...
A nyní tento vrak objevil návštěvník v Praze v Mořském světě. Loď klesla ke dnu, proto je škoda, že ten malý vrak ve velkém akváriu už není. Zůstaly jen nakreslené pytle se zbožím v podpalubí, na některých jsou i nápisy, takže návštěvník má pocit, že loď se potopila nedávno. Nejlépe jsou vidět z terasy v 1. patře. Tam je možnost projekce několika přírodovědných snímků. Smyslem projektu je navodit relaxační a terapeutické působení, kde si lidé mohou pomocí duševní relaxace obnovit svoji životní energii.
Iluzi mořského dna navozuje i pohled nahoru - nad vámi na stropech "plují" žraloci a ryby, nad námi se vznáší obrovský rejnok, přímo nad vrakem Bounty se vznáší obávaný kladivoun. "Moře" je plné života, o čemž svědčí hned u vstupu velké akvárium tvarem připomínají velkou ledvinu, v níž se to rybami různých druhů i velikostí jen hemží. Je to unikátní průhledová nádrž o objemu 27 000 litrů sladké vody. Domov v ní našly převážně druhy ryb z Jižní Ameriky, namátkou můžeme jmenovat vrubozubce, arowany či plodožravé piraně. Mezi velkými tmavými rybami občas propluje kanárkově žlutá menší rybička a nahoře můžeme pozorovat plavecké umění několik želv, které vystrkují hlavu nad hladinu, aby se nadechly.
Vlevo nad námi se tyčí "na skále" bíločervený pruhovaný maják, ke kterému můžeme vystoupat po modrých schodech a shora vše pozorovat. Jedná se o model majáku, vytvořený podle skutečné stavby, která byla postavena v roce 1870 na mysu Hatteras v Severní Karolíně v USA.
Pod schody je mořská jeskyně, která se trochu kroutí a tam můžeme spatřit Trnuchu Leopoldovu, což je rejnok v nepřehlédnutelném "kabátku". Černé tělo této trnuchy je poseto nápadnými bílými skrvnami. Na dlouhém ocasu má trn, který je nepohyblivý, ovšem když švihne ocasem, může trnem způsobit ránu, do níž vniká jed, který se tvoří ve žlázách u kořene trnu, ovšem při silném bočním úderu se trn může ulomit.
Hned vedle je nožovec skrvnitý, pocházející z Thajska, Malajsie, Sumatry, Indie. Je to noční plachá ryba, která je v místě svého výskytu považována za lahůdku. Pohybuje se pomocí vlnivého pohybu řitní ploutve, dobře se orientuje v naprosté tmě. Řitní a ocasní ploutve jsou spojeny v jednu.
Je tam možno spatřit i obávanou piraňu červenobřichou, která se vyskytuje hlavně v Amazonce a Orinoku. Je to všežravec, ale převážně býložravec, konzumuje i řasy. Dorůstá délky asi 25 cm a má se chovat v hejnu od 7 exemplářů, pak je živější a cítí se bezpečněji.
A co teprve paúhoř elektrický! Je to tmavá ryba úhořovitého tvaru, která je "živým akumulátorem". Dospělá ryba může dosáhnout až 2,4 m a vážit asi 45 kg. Tady v akváriu je malý exemplář. Dožívá se až 88 let, živí se rybami a k přežití potřebuje kyslík. Ovšem teď přijde to hlavní: Dokáže způsobit elektrický výboj až 600 V, který by omráčil i koně. Člověka může zabít. Orgány vytvářející elektrické pole má uloženy v ocase, který tvoří více než 3/4 délky těla.
V akváriu nechybí ani muréna podmračená, žijící v tropickém pásu Indického a východní části Tichého oceánu. V přírodě žije skrytě na korálových útesech do hloubky 15 metrů a dorůstá délky asi 90 cm. Při setkání s murénami musíme dát pozor na jejich jedovatou krev!
To muréna jeskynní je nápadnější svým bíločerným zbarvením. Taktéž žije v tropickém pásu Indického a Tichého oceánu, je však větší, dosahuje délky až 2 metrů. Žije skrytě v hloubkách od 5 do 40 metrů v průrvách a dutinách. Zbarvení, které tvoří jakési černé tečky na bílém podkladě je ovlivněno velikostí jedince a prostředím, kde žije. V čistých vodách mají méně černých skvrn. Skrýše opouští za soumraku, kdy se vydává na lov. Jsou to zdatní lovci, živí se rybami, ale dokáže ulovit i dospělého perutýna. Jsou vnitrodruhově velmi agresivní a teritoriální. Pohlaví je velmi obtížně rozeznatelné. V zajetí se ji nepodařilo rozmnožit. Teto druh murén se nechává s oblibou čistit od krevet.
Malých rybek je tam hodně druhů, např. Parmička Denisovova, pocházející z Indie. Je to klidná hejnová ryba, všežravec. Přijímá všechny druhy umělých krmiv, živou i mraženou potravu. Dorůstá délky do 15 cm. Chová se v hejnu od 6 ks, jinak je plachá a schovává se.
A jak krásné tam mají perutýny, to je radost je pozorovat.
Vzadu najdeme velké akvárium, ve kterém i z lavičky můžeme sledovat žraloky, případně si je i natočit. Pro lepší představu Mořského světa nabízím video: